zrcadlí se v rámečcích od černobílých fotek šedivě a všude nechává klapat své podpatky co hloubí jámy v kobercích rozkousává si spodní ret a nechává ho brečet do rukávů
pitvá svá vlastní "já" a nezodpovědně nezhasíná asi se nedoplatí účtů světluškám brouzdajícím po jejím těle zabíjí průčelí kostelů šrámy na své kůži rozsekané na cáry
kuje pikle se zítřkem a nechává si platit za krutost volnými vstupenkami do novinářských řad při premiérách něhy vyjídá vnitřky hrudníků blízkých její tváři
spojuje dva podemleté břehy sama sebou
Epilog
koupila instantní lásku a teď jen neví zda ji zalít horkou vodou...
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Rybi', 25.08.2005 10:32.
Spojovat dva podemleté břehy sama sebou - to bude krásná mostní konstrukce... že by něco jako svorník? To zní hezky,ale bacha, po mostech se šlape!
Ale blíže k textu: je to sice fajn a chápu myslím dostatečně přesně, je to nabité originálními obraty, ale chybí mi v tom hudba. Spíš mi to připadá jako próza, rozsekaná do veršů.