Dílo #17552
Autor:alergik
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:22.06.2005 11:58
Počet návštěv:506
Počet názorů:2
Hodnocení:

Oslněn krásou oslzen
Proč se mi vysmíváš, Slunce, ty stvůro na nebi?
Vysmíváš mě, mě stvůře stojící na zemi,
hledící na nebe,
hledící na tebe,
hledící na sebe.
Směješ se mi za zády, když víš, že nesnesu
dlouhý pohled do tvých očí,
když víš, že nás dělí
stovky kilometrů, mil, očí.
Mám se začít taky smát
nebo se rozplakat při pohledu na tebe,
mám o tebe stát,
napnout ruce a vyletět do nebe?
Nejdříve vysuš mé slzy,
protože při pohledu na tebe vždycky pláču.

Názory čtenářů
22.06.2005 12:08
Seregil
Slabší....... nesedla... profláknutými obraty se to tu jen hemží....
30.06.2005 19:16
romi
asi tak

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)