Dílo #200
Autor:bota
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.10.2003 18:51
Počet návštěv:1164
Počet názorů:5
Hodnocení:5
Patří do sbírky:sentimentální lyrika,
Smrtelně unavené rádiové vlny

Prolog
Dílo jsem pojmenoval -Let It Be-, protože při psaní díla na internet mi Winamp náhodně vybral tuto píseň od Beatles.
Let It Be
Padá koule prostorem,
na louku rozkvetlou divnými čísly.
Hladina prudce stoupá,
žíly mi praskají teplou krví,
napětí je nedýchatelné.


Tři zlaté panny letí modrem,
proměňují ho v cudný žár.
Maskovaní orlové lyžují v oblacích,
chladíce křišťál svými pery,
mučí svou chromou oběť.


Koule se vzpírá,
trhá plátno nekonečna.
Dech náhle zatuhuje,
zvony bijí kolem čtverce,
panny vykřikují rozkoší,
tři orlové opět číhají nad oblohou.


Leží kostka na stole,
údy se opět uklidňují.
Srdce zvonu ustalo bíti,
ženy vítězí nad smrtí,
orel padl k zemi.


Názory čtenářů
28.10.2003 22:21
Mathew
jakože tu písničku fakt nenávidím ale víš jak - prostě můj styl psaní :)*
29.10.2003 13:56
Danny
zajímavý...
04.02.2004 22:53
Ela Hagenová
Je mi líto, že ti píše tak málo lidí..
Zmačkla jsem tu klávesnici,jak na ní je ten směšný obrázek podobný sluníčku..
27.02.2004 12:58
Shammann
Sluníčko nemačkám, ale je to vosobitý*
13.05.2004 15:59
hippiesanda
jako že let it be fakt miluju, tak se mi prostě nemůže tohle nelíbit:c)*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)