Dílo #17217
Autor:Krimi
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.06.2005 20:21
Počet návštěv:707
Počet názorů:7
Hodnocení:4

Prolog
Smutná tak jako někdy láska sama..
Oblázek

Jednou jsi oblázek bílý,
na dno hodila s přáním,
abychom spolu byli,
ať tě navždy chráním.

 

(2 měsíce)

 

Na lávce sám sedím,
nyní s prázdnou dlaní,
ke dnu smutně hledím,
leží tam tvé přání?

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Krimi', 30.06.2005 19:45.

Názory čtenářů
11.06.2005 20:37
Krimi
Dobře. díky za radu. Každý si cením jak zlata.
11.06.2005 21:26
Janina Magali
Přeběh mi mráz po zádech - takže u mě určitě dobrý:-)
Jemný, milý, smutný...prostě na Tip:-)
*
12.06.2005 15:04
Albireo
Také na tip.
13.06.2005 15:17
Seregil
....*t
13.06.2005 15:32
Burlev
*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)