| Dílo #26754 |
|---|
| Autor: | hrbolov |
| Datum publikace: | 13.05.2006 08:21 |
| Počet návštěv: | 988 |
| Počet názorů: | 4 |
| Hodnocení: | 4 |
| Prolog |
|---|
|
| Nejlepší báseň na světě |
když slovo stalo se slovem
našel se básnik
a ten z jasnozřivé hrůzy ze smrti
donekonečna bědoval
ve snech horečnatých
za vyzvánění zvonů kostelních
za Absint
věci hrůzné popisoval
tak jeden podzim utekl, a druhý
když nakonec vstal básník z poslednich sil od stolu
a s básníkem druhým dal se do hovoru
a do zimy už oba byli tuzí
lidé vzpomínali
který z nich první
otevřel ty dveře
do pokoje pokojů
bylo jedenáct hodin
bylo dvanáct
a na věžích se stále
nezvonilo
snad ti básníci líbali se v ráji
zdvořile
a bylo svatě
když vymřeli po meči a polovičatě |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'hrbolov', 13.05.2006 08:23.
| Názory čtenářů |
13.05.2006 09:26
 Zuzulinka
|
abylo svatě, když básník s básníkem po kolena v blátě
psali verše o moři...kdo neviděl je, neznal, nevěří* |
13.05.2006 20:34
Siral
|
a bylo svatě
když prach padal od věží |
13.05.2006 21:59
Satanas
|
* |
14.05.2006 10:50
Barbora
|
:-) * |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|