Středeční ráno

Probuzení ze mě setřáslo

pachuť smutku,

co zůstala mi v ústech,

ještě z večera.

Ukazováčkem jsem protřela

víčka touhy a ta se chvěla

jako list ve větru,

když spláchla jsem je vodou.

Tužkou maluji na kůži ornamenty

a ty symboly se mi vpalují

někam hluboko do duše,

těžko je žíti.

" Již po sté vstávám do středečního dne s pocitem zadostiučinění....půl týdne....láme se to...ve mně."