naučit se žít bez přívlastků a naše stopy jako vryp uhlíku v kalendáři z mastku vždyť nejsme mladí nejsme staří jen jiný počet chyb má každý obtisknut v tváři pohled co hladí dech horký nejen od uhlíků které rozežhnul nebude hůř nebude líp bude tak jak se zrovna daří do jedné dlaně světla a tmy na cestu tam kams ještě nedoplul kam nedopluješ kvůli krám kam nedopluješ sám za celý svět kam je třeba doletět |