holčičí miminko, krejzlík u peřinky

voní po meruňkách, růžová třaslavá

na dortu poleva, voní nám po slinách

za nocí koček, lvů

sadili v květnících

vřískání toužebné

zmlkni už, neblbni

připrav si dělohu

zpevni si charakter

a břišní stěny

topili, dávili

roupy a záduchu

zástupy divých vší

koliky, znamínka

aby nám vyrostla

zas nová maminka

Jo, jo, maminky, všechny svaté, a všechny hloupé, krápníkové jeskyně, stalagmity, stalaktity, stalaktáty rostou a prorůstají strukturou podstaty matek. Všechny zvlčí, všechny zhloupnou. Když usnou děti, vyjí si své vlastní krvavé písně. Zvláštní životaschopna a všehoschopná odrůda. Tamhle za rohem zrovna nějaká cení zuby. Koukněte se do kabelky.  Neodnesla jste v ní náhodou růžové hrabičky na písek a bakelitový bagr jejich miláčka, toho spratka zpovykaného?