Na koberec jí obličej unyle stéká

Zůstává po něm mastná skvrna

A z ní pramení slzí řeka

Ve které se utápím

Neslučitelná

Tvář v sobě s hnusem převrátila

Škaredě přesycenou barvami

A pak jí raděj vyzvrátila

Abych jí něměla co říct.


A já řekla jen: "Je rozdíl mezi tím, být ozářená a osvícená."

Zasmála se a odvětila: "Kdo sakra seš?"