| Dílo #41518 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Edith_Piaf | |
| Datum publikace: | 01.08.2007 13:56 | |
| Počet návštěv: | 6732 | |
| Počet názorů: | 50 | |
| Hodnocení: | 3 1 7 2 2 1 1 5 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| Jsem zamilovaná | ||
| ||
| Epilog | ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
02.08.2007 16:56 bublajsa |
Nemáš ty náhodou něco společného s místní janis joplin? |
| 02.08.2007 16:59Edith_Piaf |
bublajsa napsal(a): nemám, ale jsem bisexuální, ráda jí poznámNemáš ty náhodou něco společného s místní janis joplin? a tebe koneckonců taky ;) |
02.08.2007 18:16 Diotima |
:-)) jsi bojovnice! a báseňka je jak křišťálová studánka - přírodní lyrika v první sloce, obdiv k milovanému muži ve druhé, představa naplnění tužeb ženy - upřímná s třešničkou něžného citu - princi můj! :-) a tak to má být! jen že teď frčej spíš nepřímočarý spíš depresivní kousky jako např. LADY LAZARUS (Sylvia Plath) Udělala jsem to znova. Jeden rok z každých deseti to provedu - Něco jako putovní zázrak, kůže mi září jak nacistické stínítko na lampu, z pravé nohy mám těžítko na papír, tvář nepokrčenou jak jemné židovské prádlo. Dej pryč ten ubrousek, můj nepříteli! To tě tak děsím? - Nosem, jamkami očí, kompletním chrupem? Ten kyselý dech, ten se vytratí za den. Brzo, už brzo maso, polknuté jeskyní hrobu, se na mně zabydlí a já se změním v tu ženu, která se směje. Je mi tepreve třicet. A jak ta kočka musím umírat devětkrát. |
| 03.08.2007 02:01Barbar_Cohen |
Hehehe, po dnešním dni sem se potřeboval zasmát a tohle dílo to splnilo... |
| 07.08.2007 20:21Monty |
dvojčátka Jasoně a Drsoně a mohli by bejt siamský nebo něco na ten způsob |
13.08.2007 18:24 Natasha |
Hmmm, další oživlá mrtvola. To se zřejmě baví nějaká základní škola. |
| [ << ] [ < ] | |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|