prostě pampelišky

Panika vládne ve žllutém království,
čím větší teplo,
tím větší starosti.
Co bylo pěkné
ve zlo se mění,
alergik na světě, v bezpečí není.
Když žlutá odkvete,
zůstane bílá.
Slunce se s radostí povrchně dívá,
společník vítr si pořádně zafouká,
vraždícím nástrojem stává se každičká
i malá louka.
Kdekdo tam projde se,
má chmýří všude,
na šatech, ve vlasech
snad i kýchat bude.
Pak žluté království zas na rok odletí,
nemějte starosti,
o něj, ba ani o děti.