Vešla k nám do bytu.
Bez klepání, bez zvonění … a přímo do ložnice.
Lehla se ke mně pod peřinu a řekla :
„Budu tu u vás pár dní bydlet“
A hned začala rozkazovat :
„ Ten čaj nepij … a už vůbec né tak horký! “
„ Ty prášky neber, bude ti zle ..."
„ Raději se ke mně přitul – bude nám tepleji “ řekla koketně a přimáčkla se blíž.
Ano … má pravdu … dvě ženské v posteli – to musí být vedro.
A bylo.
Už cítím jak celá hořím, potím se a je mi čím dál hůř …
To bude asi z toho pocitu, že ležím v posteli s ženskou, která se ke mně tulí …
Vždyť já jsem na chlapy !
Ženské mě vážně nikdy nebraly … brr …
Achjo …
Koukám, že čím víc se potím – tím se víc se ode mne odtahuje !!
Mrcha.
Jen tak dál … ještě chvilku a mám ji z krku …
Chřipku jednu zákeřnou …