Dílo #17371
Autor:Ileane
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.06.2005 20:30
Počet návštěv:421
Počet názorů:3
Hodnocení:2

Prolog
Strach, že se z  věcí budoucích stane minulost
Končící

Kapky kutálející se bílou zdí,
přítomnost pachu čistoty.
Lidé nespíc, stálé bdí,
bojím se, bojím jistoty.


Někdo odešel z našeho světa,
snad včera, dnes či zítra.
Vzpomeňme si na léta,
kdy vstával v letmá jitra.

Úsměv byl vždy srdečný,
Bez toho to nejde.
Život je však nevděčný,
a z jeho duše sejde.

Nabídnout pomoc si přeju,
nadzvednout všechny nemohoucí,
V bídě a nelítosti však tleju,
obracím se na horoucí.

Srdce ve svém bití ustanula,
převlékám prázdnou postel.
Slza z oka ukanula,
otáčím se na tmavý kostel...
Epilog
Věc stará asi týden...a obavy se již naplnily!

Názory čtenářů
16.06.2005 20:34
Janina Magali
Nojo - nikdo tu není věčně - bohužel..
Tyhle pocity znám.
16.06.2005 20:39
Seregil
některý rýmy jsou dost do klišovita... jako celek.. nevím, příliš neupoutalo...
16.06.2005 21:34
Faun
Seregil napsal(a):
některý rýmy jsou dost do klišovita... jako celek.. nevím, příliš neupoutalo...
Sedí mi civilnější forma. Sedí mi spíš Tvoje próza.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)