Ne do slov o citu se nemá význam tkát jak těžko nemít křídla je že umět vzdávat se že třeba odvykat že není radost lidská není naděje že teprve až plamen horkosti se stráví docela smí v chladném vánku slunce tančit popel bílý až ztichne s bolestí vzpomínka na těla a všechno dětsky blízké co jsme opustili *
...*...*...*...*...*...*...*...