Tvůj dech je rozfoukává do všech stran
… A tančí….
Pohupují svými ladnými boky
jako kráska z východu
a hned zase usedají
se svou hřejivou náručí
do větrné zahrady…
Diamantově jiskrné pápěří
laská hvězdným popraškem
A šeptá:
„Nepoznané…“
…………….
Já našla jsem Tě
V rozviklané polici
Co ti asi celé ty roky vyprávěla společnost
krajkami protkaných
pavoučích vzpomínek??
Rozevíráš se přede mnou
…já nořím…
prsty
…toužím být…
pohlcena celá
a
vdechovat
parfém z poslední stránky
a říkat:
„Krásně voníš…“
Srdce se rozpůlilo ve dví
A z jeho hlubin
Nedočkavě vylétly
Skrývané touhy
…poprvé se rozhlédly…
…poprvé se nadechly…
A já se tě poprvé zeptala:
„…vášnivý polibek?“
A tys odpověděl:
„…ano…“