kolikrát tě může holka rozbrečet nebe bolet slzy pálit mraky přitlačit že všechno je blízko i daleko ke svému stínu seznamka něžnýho splínu směšnejch lásek a za vitrínu pár pus.. pus bez samohlásek Ps: "Už nechoď, sladce spi"
klučičí slzy cizích košilí vídávám je ráno na zastávkách tváří se jakoby se už nosily ale jsou to čerstvý horký kurvy co lžou (mohou se slzy zranit?)
a za vitrínu pár pus Ps: "Miloval jsem tě, tak zase příště..."
smutné tramvajové blues zkrvavené košile myokardovýho spáleniště...
...zase sprosté slov...co v tom vidíte?
A ještě to dát do kategorie "Poezie..."
Hm - síla.
taky nemusim sprostý slova, ale tahle básnička rozhodně není pokrytecká, jako spousta jiných učesaných a rádobyslušných
na nic si nehraje a proto je skvělá
...zase sprosté slov...co v tom vidíte?
A ještě to dát do kategorie "Poezie..."
Hm - síla.
Propána, J.M., žiješ pořád v době Karolíny Světlé??
Žádná slova nevadí poezii, když se to s nimi umí.
A naopak - žádná sebekrásnější slova nevytvoří poezii, když se to neumí.