Okna se tříští, vody není Poděkuj slunci, poděkuj bohu Že studny a kaluže, ač plné zapomnění Mají zvuk léta a oči hlohu. Že sto roku léto trvá Sladké a měkké jako med Jak dlaň po lahvi chtivě vrhá Se Dolores a shořel svět. Že postavil ze světel most A král Kovář jméno si dal Podoben skále, však milý můj host Hroznů šťávu jak motýl sál. Však přinesl dary, matko má Vůni soli a dotek zlata Nic jak noc tak netrvá Nic, i noc už není svatá. |