Nikdo Ti je nevzal,
sama jsi ztratila svoje křídla
Každé pírko shořelo ve víně
a něčích slzách

Máš krev na řasách a v očích
věky rozkoše
co kradeš po ulicích slepým
pod nehty
máš zadřenou noc a jejich šedé kůže zpoza snů

A ty se tomu usmíváš?
Lidi ti plivou do vlasů
pod košili cpou slámu
a spousty dotyků
přiškrcených dlaní
Zpíváš jim pod víčka
o pravdě
a sama skládáš stovky lží ze sametu
k nohám básníka
do peří a prstem píšeš sliby prachem z cest...