| Dílo #16534 |
|---|
| Autor: | Nikdojiny |
| Datum publikace: | 18.05.2005 09:20 |
| Počet návštěv: | 569 |
| Počet názorů: | 3 |
| Hodnocení: | |
| Prolog |
|---|
|
| Nedílčí představa |
Odemykám si dveře a vcházím.
Na konci příšerného dne.
Se vidím v zaprášeném zrcadle.
Se schovám sám za svými zády.
Sváděn rozložitou ženou v bílém závoji.
Si odemykám dveře a vcházím.
Do přestavěné místnosti pod starými okny.
Jimiž sem vniká trocha světla.
A již se opět pozoruji v zrcadle.
Kde také vidím její odraz.
Celá se jaksi chvěje a pokládá se dolů na zem.
Ulehá na téměř neviditelné stíny.
Utvořené přemírou deního světla.
Zrovna když si odemykám dveře a vcházím.
Se ona znenadání rdousí.
Slunečními paprsky.
Neboť to celé vidím v zrcadle.
A v jeho prudkém světle.
Později.
Po krátké sluneční odmlce.
Procitnu vedle ztuhlého těla.
A neprodleně mířím k zrcadlu.
Tam se opláchnu.
A za šest hodin odejdu... |
|
| Názory čtenářů |
18.05.2005 11:21
 Albireo
|
Připadá mi to jaksi Prévertovské. Ale ne tak dobré, i když zajímavé.
Ten styl verš=věta nepůsobí nejlíp. |
18.05.2005 12:11
 Seregil
|
Viz Albi... nemám nic lepšího, co bych na to napsal.... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|