Dílo #16162
Autor:Nikdojiny
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:05.05.2005 09:28
Počet návštěv:448
Počet názorů:4
Hodnocení:

Prolog
Až mi umře, budu už dočista sám.
Pod ochranou bytné
Dali mi velký kornout plný larev jakéhosi brouka. Larvy se hýbaly a všelijak se postrkovaly. Zatímco oni si ze mne tropili legraci, neboť jsem si počínal velmi bázlivě a nevěděl jak se zachovat. Ze sna mě vytrhla stará bytná, jež se přišourala těsně k mé posteli a zatřásla semnou. Vypadala jako jedna z těch larev, ale nic jsem neřekl, bylo rozumnější ji ignorovat a zatvrzele mlčet.

- Už jste měl dávno vstávat, kolikrát vám ještě budu muset připomínat, že takhle se dospělý muž nechová.

Postel zavrzala. Vstal jsem s příšernou bolestí v páteři a zamířil rovnou do kuchyně. Ona ještě několik minut pobíhala kolem s neustálým brebentěním a poté vyběhla z bytu, přičemž hlasitě práskla dveřmi. Ihned se mi vnitřně ulevilo.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Nikdojiny', 05.05.2005 09:33.

Názory čtenářů
05.05.2005 13:05
Seregil
báSNÍLEK napsal(a):
je v tom nádherná lidskost
lépe bych to nevyjádřil....
05.05.2005 16:12
Wiki
ano
05.05.2005 20:12
Satanas
:)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)