Strázeň dne a trochu o štěstí
východ čárka západ v západním světě bez obav můžu sbírat vajgly a nekouřit na východ od nás je poušť AIDS černobílá televize a dav šílených komunistů kdybych neznal obyčeje rozkradl bych knihy pohádek a hledal místo na spaní párkař v kulisách domu vysavač a v studu pohozená oka punčoch usínají prodavač párků zkrotil ostrý kečup a poslední kusy daroval nákupčí beze jména otevřel víko ke štěstí a nasytil rozežrané kapsy noc byla náhle přijatelná pod kabát a veselá na pohled novela mám v malíčku život s bestiální vraždou - tedy román o dívce jménem Jana – prý měla ňadra přiměřená jako varhaní měchy a byla bestie umřela na blonďatý přeliv společně s hrdinkou televizní novely socha dívky ta socha na Kampě byla od narození nahá snad se sochař opil a utekl aby nepohněval ale spíše neznal zákon o přitažlivosti ona - tak ji říkám- chodí každé ráno plavat do náhonu a potom spí a japonští lidé ji halí do kimon američanky do bikin a holubové do hoven |