12. dubna Nový den se zrodil v podpaží ženy věšící prádlo. Vstala brzy ráno a otevřela okenice. (Nepokoušela se celou noc prodýchat pozpátku a ještě dál.) Najednou nevím, kterým směrem se koukat dřív, zatímco oči se mi zavírají únavou. Pozoruji nejasnou souvislost mezi odstínem blízkosti a barvou, kterou začnu omalovávat dnešní den (dvojstránka s obrázky samovzněcujícího se tepla uvnitř). Koneckonců je třeba nadechnout se zhluboka |