| Dílo #14367 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Rowenna | |
| Datum publikace: | 08.03.2005 08:44 | |
| Počet návštěv: | 3463 | |
| Počet názorů: | 27 | |
| Hodnocení: | 20 | |
| Patří do archívu: | <Soukromý> Albireo: Albi má nejradši - 2005 | |
| Plakal, když zemřela | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
08.03.2005 09:22 josefk |
překrásně smutné :-) |
08.03.2005 09:22 aldebaran |
A utekla? Asi ano! Bizardní věcička!* |
| 08.03.2005 09:33gatita negra |
...krutá realita...občas... |
08.03.2005 09:40 Yfča |
* |
08.03.2005 10:03 Diotima |
Plakal, když zemřela ....**** to můj moravskej děda taky chodil plakat na hrob mý babičky, a přitom na ni byl protivnej celej život .... a ona na něj hodná a přívětivá (a taky se vesele bavila, jezdila do světa a dělala si, co chtěla ...) ... a když zemřela, plakal ... asi ji moc miloval a tím nadáváním se zbavoval svý přílišný lásky ... kdo ví |
| 08.03.2005 10:37Corvien |
Hmm, síla. |
| 08.03.2005 11:33majusa |
* |
| 08.03.2005 11:44Hester |
*** |
| 08.03.2005 11:46Hester |
ad ouška - když jsem se přistěhovala k manželovi, nemohli jsme se shodnout, jestli hrnky patří do kredence dnem vzhůru nebo dolů :-) a furt jsme si je navzájem převraceli :-) |
08.03.2005 12:03 Seregil |
Velmi pěkné....* |
| 08.03.2005 12:04midiman |
Utíkáme, utíkáme, ale neutečem... před sebou samotnými málokdy a před tou poslední už vůbec ne* |
| 08.03.2005 13:22Albireo |
* |
| 08.03.2005 13:39Rowenna |
Albireo napsal(a): no ovšem, citovaný úryvek je geniální. * |
| 08.03.2005 14:02Slovo |
jejejejejej, tak to mne trefilo do bolaveho * |
| 08.03.2005 20:43Pavla |
Slovo napsal(a): tak nějak.*****jejejejejej, tak to mne trefilo do bolaveho * |
| 08.03.2005 21:53Albireo |
Ještě jsem to zapomněl dát do soukromého archivu. |
09.03.2005 11:04 Humble |
Já kdysi zažil kruté hádky, jestli písek na nádobí bude umístěn vedle dřezu nebo ve skříňce. Asi po půldruhém roce to skončilo kompromisním přesypáním do hezčího obalu :o) |
| 09.03.2005 11:08Rowenna |
Já jsem se tímhle způsobem snad nikdy nedohadovala ale fakt je, že jsem tím znejisťovala své děti, které ten řád hledaly a pořád se snažily najít místo, kam patří to zatracené košťátko jednou a provždy. Ale bývala jsem buzerována rovněž - pokud například zápalky nebyly na svém místě na sporáku, vykoledovala jsem si i půlhodinovou přednášku o tom, jak dejme tomu při náletu prostě vstanu, seberu věci z míst, kde mají ležet, strčím sirky do kapsy a opustím spořádaně byt. :-))) |
| 09.03.2005 12:48Diotima |
ty jsi byla vdaná za anglickýho letce - psychického týrače? :-) |
| 09.03.2005 13:07Rowenna |
Ne, letec to nebyl, (auuuuu, ani anglický, tak stará opravdu nejsem)ačkoliv, ačkoliv... jeho otec byl vysoký vojenský důstojník... docela normální pošuk, budíž mu země lehká. Psychické tejráníčko, jojo, někdy si říkám, proč si to ženské dělaj, proč to vlastně dopouštěj. :-))) |
| [ > ] [ >> ] | |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|