Desátník Jeff Novotny se prodíral hustým lesním porostem na stráni. Občasná, velmi vzdálená střelba dávala tušit, že se někde bojuje. Byl unavený z toho, jak pořád musel být ve střehu a také z chození ve velkých závějích sněhu.
 Poté co došel na okraj zalesněné stráně, tak se v přikrčené poloze rozhlédl po nejbližším okolí. Uviděl však jen několik zalesněných kopců.
„Sakra. Tam všude budou určitě Němci,“ pomyslel si a vstal. Ale v ten moment mu podjely na sněhu nohy. Okamžitě ztratil rovnováhu a spadl na záda, po nichž začal sjížděl stráň. Marně se snažil čehokoliv zachytit, a až těsně nad cestou v hustých houštinách se zastavil. Helma mu zároveň spadla z hlavy, načež dopadla na cestu. Vzápětí na to uslyšel vzdálený hluk motoru, který sílil.
  Motorka s vozíkem a dvěma německými vojáky se rychle přibližovala. Němec za řídítky motorky si povšiml helmy na cestě a hned  zastavil. Načež oba hned se samopaly vyskočili z motorky.
 V leže viděl Novotny přes své nohy a porost postavy obou vojáků. Ti pozorně hleděli, každý na jinou stranu a pomalu šli k místu, kde ležel. Ze zatajeným dechem přemístil rukama automatickou pušku na svém těle do vodorovné polohy, přičemž nespouštěl z obou zrak.
  Němec na jeho straně cesty šel rychleji. Zalícil na něho a vzápětí stiskl spoušť. Po třech výstřelech uviděl přes horní část pušky postavu vojáka, jak sebou cukla a zhroutila se na zem. Ve stejný okamžik však náhle začal po boku padat do cesty. Přitom uslyšel i postřehl, jak druhý německý voják v pokleku vypálil. Kulky zasvištěly těsně nad ním, přičemž zaslechl praskot ulamujících se větviček houštin. Vzápětí dopadl na okraj cesty, načež se co nejrychleji odvalil do strany. Současně uviděl střílejícího Němce. Jím vypálené kulky prolétly těsně vedle něho. Zároveň Novotny na nepřátelského vojáka vystřelil. Němec sebou za výkřiku škubl, a klesl na cestu. Ještě chvíli se bolestivě v leže zmítal i sténal, ale pak zůstal bezvládně ležet.
  Novotny se na oba ležící německé vojáky zadíval a zároveň cítil, jak mu buší srdce. Vzal ze země helmu, přičemž díky klikaté silnici spatřil v dáli jedoucí nákladní automobily. Vytušil, že půjde o německé. Rozeběhl se tedy rychle po cestě a za zatáčkou rychle vlezl na stráň. Když Němci spatřili ony dva mrtvé, tak Novotny už zadýchaně vylézal stráň. Netrvalo dlouho a ponořil se opět do hustého lesního porostu.
  Schylovalo se pozvolna k večeru, když uviděl mezi stromy hradby jakési zříceniny. Byl už naprosto vyčerpán a tak se rozhodl ve zřícenině přespat. Byla však opuštěná?
  Chvíli pozorně naslouchal, ale nic neslyšel. Šel tedy pomalu k ní. Kryl se za každým kmenem stromu. Všude vládlo ticho. Jeho zraku pojednou neuniklo maličké světélko na hradbách, jenž se na okamžik objevilo. Věděl, co to bylo. Někdo na hradbách kouří cigaretu. Při zkoumavějším zahledění rozpoznal siluetu hlavy a helmy.
„Němci nebo naši?“ proběhla mu hlavou otázka. Doplazil se tedy za spadlý kmen, který byl blízko hradeb. V leže v přibývající tmě napínal zrak i sluch. Pak zaslechl tlumenou americkou angličtinu. Vše tedy vypadalo na americké vojáky, kteří jako on uvázli v německém týlu. Postavil se bokem za kmen stromu a ke hradbám zvolal: „Hej ty tam nahoře. Nekuř, je to vidět!“
Po chvíli ticha se z hradeb ozvalo: „Kdo je tam dole?“
„Desátník Jeff Novotny od třetí pěší,“ odpověděl.
„Pojďte pomalu k hradbám.“
Opatrně tedy šel a díval se upřeně na vrchol hradeb, kde za okamžik uviděl obrysy tří přikrčených postav. Další postava se objevila v díře ve zdi a on byl pak osvětlen světlem baterky.
„Sakra! Jsem tady sám. Vidíte ne,“ řekl a poté vstoupil do zříceniny, v níž se nacházelo osm vojáků.
„Jsem poručík Thomas Collins a to jsou muži z mé čety. Skoro všichni zelenáči.“
„Aha. Proto jsem viděl tu zapálenou cigaretu. No, bejt na mým místě Němčouři, tak nevím.“
„Dojeli jsme sem ráno v náklaďáku, co vezl proviant. Zásobený tedy jsme.“
„Bezva, začínám mít hlad jako vlk.“
Hned mu bylo veseleji, ale jako všichni ostatní si plně uvědomoval vážnost situace, v které se ocitli. Nikdo nevěděl, co jim mohou přinést příští hodiny či následující ráno a den.

              KONEC DRUHÉ ČÁSTI.