Dílo #23421
Autor:Danny
Druh:<žádný>
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.02.2006 17:28
Počet návštěv:1824
Počet názorů:11
Hodnocení:8

Trojice
On
Další prázdný den. Čekal na nějaký energetický impuls a kolem se odvíjely dokola omleté programy opakování téhož. Pár plochých rozhovorů, pár cyklících kousků nezpracované karmy. K čemu to všechno? Ten večer se na jihu Země ozvalo silné zemětřesení.

Ona
Tímto dnem se proživořila jako těmi předtím. Z manifestace rozbujelého ega lidí v okolí jí bylo na zvracení. Žádný hlubší smysl, žádný řád, hlušina. Toho dne připravily záplavy o život pár desítek lidí.

On
Četl ten mail znovu a znovu. "Nezasloužím si Tě, jsi na mě příliš hodný, bych se nedokázala..." svou přirozenost změnit neuměl. Další vztah skončil v popelu času. Stejně byly ty dotyky prázdné, bez energie. Šel rozčarovaný spát a jeho vztek korunovalo další chvění zemských desek.

Ona
Bloudila ulicemi a cítila, že nepatří nikam. Pohledy jiných ji vyháněly ze všech míst, na kterých se její oči snažily usadit. Cítila se jako vyděděnec, jako ryba vyvržená na mořský břeh. Povzdechla si a šla domů. Tu noc řádila další vlna tsunami na východě planety.

On
Ráno měl pocit že něco přijde. Existence ho volala "do zbraně". Na zastávce autobusu tušení zesílilo. Zahlédl smutný pohled slečny čekající vedle něj. Napadlo ho se usmát.

Ona
Úsměv... tak silnou a přitom tak jemnou podporu neočekávala. Jakoby toho muže znala... z minulých životů? Ze snů? Rovněž se usmála, pohledem obsáhla celé okolí a řekla: "To je divná planeta, že?" "To tedy je," odvětil, "pamatujete, jak jsme ji tvořili?"

On
Ta intuice mu přišla, hned jak ji uviděl. Začínal si vzpomínat na dávno zasuté tvůrčí Slovo, kterým kdysi disponoval - každý svět potřebuje ke stvoření mužský i ženský element, takže nyní našel svůj tvůrčí protějšek, bytost se kterou dali zrod této rovině světa.

Ona
Na chvíli jí to vyrazilo dech. Psycholog jí jednou řekl, že má "falešný pocit omnipotence", vždy tušila, že svede daleko více, než co jí současné lidské tělo nabízí - a teď potvrzení skrytých snů od neznámého, ale vlastně tak známého člověka. Vzali se za ruce a bylo to, jako kdyby se vybilo ohromné množství nahromaděné energie. Toho večera nebyly na Zemi žádné záplavy, ani žádná zemětřesení.

On
Bylo to naprosto, řádově jiné než všechny vztahy které měl předtím. Mohli se bavit mimo normálních každodenních věcí i o svých stvořitelských plánech, kvalitách energií... Zjistil, že mohou - zatím pouze útržkovitě a jednoduše - telepaticky komunikovat. Zkoušeli si vzpomenout na tvůrčí Slovo, aby mohli pročistit Zemi od neduhů.

Ona
Ještě nikdy nebyla tak plná energie. Vše bylo super, ale stále tu byla nějaká bílá místa, energie u kterých nevěděli, zda je stvořil on či ona či jaký mají účel. Také je trápily epidemie, které se v celosvětovém měřítku občas objevovaly a ani jeden z nich nevěděl, jak je zažehnat.

On
Vše bylo skvělé, ale cítil, že by se mohl mít ještě líp. Jednou jak šel po ulici, plný energie a telepaticky ponořený do mlhy myšlenek lidí kolem, se usmál na jednu z kolemjdoucích žen. Ale běda - v jejích očích zahlédl daleko víc než jen vědomí pouhé lidské bytosti - byla tam nesmrtelná, divoká vášeň, rozkoš plná fantazie. Usmála se a nenuceně prohodila: "Co ty tady?"

Ta druhá
Celý život cítila, že je spolutvůrkyní, ale nevěděla co s tím. Všechno už vyzkoušela a pořád to bylo málo - ale teď tenhle chlap, tahle bytost, někdo stejné úrovně a schopností - celá lačná využila svoje umění svádět na maximum. Cítila i jinou ženu - no bóže, tak někoho má, to není tělesná vada - ale tušila, že svého dosáhne. Ten den epidemie na světě ustaly, ale kvečeru se znovu ozvaly záplavy.

Trojice
Nyní na sebe hleděli všichni tři. Dal obě ženy svolat, protože nevěděl jak dál. Cítili, že nyní je tvůrčí Slovo kompletní... teprve nyní jim docházelo spoustu z nespravedlností a nerovnováhy světa, mýty o boží Trojici, o jablku Poznání... Nyní si již pamatovali na věčný souboj dvou žen o Něho, při kterém si vymazali paměť a klesli do svého stvoření, zajatí v něm jako mouchy v jantaru. Neschopni slov se dívali jeden po druhém.

Svět
Jak se Trojice dohodla, není nám smrtelníkům známo. Je však faktem, že zemětřesení, záplavy i epidemie sužují svět nadále.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Danny', 07.02.2006 17:29.

Názory čtenářů
07.02.2006 17:45
stanislav
ajvaj. tihle mesiášové maj holt trudnej život. dvě na jednoho.
07.02.2006 17:46
stanislav
malinko mi přijde divný - na východě planety. nějak u tý koule bych východ nenašel... když tedy na východě, tak ne planety, si myslim.
07.02.2006 17:48
Danny
stanislav napsal(a):
malinko mi přijde divný - na východě planety. nějak u tý koule bych východ nenašel... když tedy na východě, tak ne planety, si myslim.
nojo máš pravdu Stando... ale už to nebudu měnit
07.02.2006 18:18
Mario Czerney
je to docela čtivé, rozhodně stojí za zastavení, a přečtení (t)
...a zamyšlení
07.02.2006 18:36
stanislav
http://blog.lide.cz/kalioglou/

mrkni na to, mně se to docela hodně líbilo, tyhle stránky. je tam i fajn mjůzik.
07.02.2006 21:12
Hana
*
07.02.2006 22:12
Nechci
španělskou inkvizici na tebe!*
08.02.2006 09:02
romi
zvláštní
pěkné
*
10.02.2006 11:18
Danny
Nechci napsal(a):
španělskou inkvizici na tebe!*
no jo, kdybych se narodil ve středověku, určitě by mě upálili :)
16.02.2006 09:38
Hester
*
28.04.2006 20:14
rebecca13
Danny, bráško moc díky, strašně mě to nakoplo. přišla jsem úplně zmrzlá do žďárský literární kavárny, přečetla si tohle a okamžitě mě to zahřálo. je v tom děsná enerdži i když se ty dvě v té trojici o něho hádají .-)))


je to super a opravdu na zamyšlení. kdoví, možná to tak i je!

děkuju moc!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)