Značka <font>

Použití této párové značky je poněkud složitější. Vlastní značka totiž pouze vymezuje oblast se změněným písmem. To, jak se písmo zobrazí, určují takzvané atributy:

• color - barva písma
• face - znaková sada (tvar znaků)
• size - velikost písma

Atribut color

Barvu písma můžeme zadat jedním ze dvou způsobů

• jménem barvy - standard HTML 4.0 definuje šestnáct názvů barev, které odpovídají 16 základním barvám VGA důvěrně známým z prostředí DOS: aqua, black, blue, fuchsia, gray, green, lime, maroon, navy, olive, purple, red, silver, teal, white a yellow.
• #xxxxxx - za dvojkřížkem uvedeme trojici čísel od 0 do 255 v šestnáctkovém tvaru (00-ff), které určují intenzitu tří barevných složek (červená, zelená, modrá).

Příklady zadání barvy písma:

Atribut face

Tento atribut určuje název znakové sady. Příkaz <font face="Tahoma"> například zvolí znakovou sadu Tahoma.
Na stránkách WWW jsou vesměs použitelné tyto znakové sady:

Kromě toho je k dispozici několik obecných typů písma. Je-li například nastaveno písmo typu sans-serif, prohlížeč se pokusí najít vhodné bezpatkové písmo. K dispozici jsou tyto obecné definice:

• serif - patkové písmo (například Times New Roman)
• sans-serif - bezpatkové písmo (například Arial)
• monospace - neproporcionální strojopisné písmo, všechny znaky stejně široké (například Courier New)
• cursive - ozdobná kurzíva
• fantasy - zběsilejší písmo (nezobrazuje se mi v IE)

Je třeba brát v úvahu, že různá písma o stejně nastavené velikosti nemusejí být ve skutečnosti stejně velká (například Arial a Times). Pokud by se v prohlížeči některé písmo zobrazilo stejně jako jiné, znamená to, že příslušnou znakovou sadu nemáte na počítači instalovanou. Na tento případ je vhodné při nastavování písma myslet a zadávat několik navzájem podobných znakových sad oddělených čárkami. Písma ve výše uvedeném přehledu byla nastavena takto:

Poznámka: Na konci seznamu znakových sad vždy uvádíme obecný typ písma pro případ, že by prohlížeč žádnou konkrétně zadanou znakovou sadu nenašel.

Poznámka pro starší a pokročilé: Pro správné zobrazení českých znaků ve stařičkých Windows 3.11 by bylo vhodné k názvům písem přidat ještě zkratku „CE“, například <font face="Arial CE, Helvetica CE, Arial, helvetica, sans-serif">nějakýtext</font>. Prohlížeč pak hledá nejprve české varianty písma, poté anglické, a když ani tady neuspěje, uchýlí se k obecné charakteristice (tam se zkratka „CE“ neuvádí). Spíše se ale kloním k názoru na Windows 3.11 zapomenout.

Atribut size

Velikost písma je určena číslicí od 1 do 7. Běžné písmo v prohlížeči má obvykle velikost 3, standardní písmo na Liteře odpovídá velikosti 2.

Poznámka: Pro zvětšení, respektive zmenšení textu o jeden stupeň jsou přímo určeny značky <big> a <small>. Máme-li například nastavenou velikost písma 3, značka <big> provede zvětšení velikosti písma na hodnotu 4, značka <small> provede zmenšení na hodnotu 2.

Poznámka pro starší a pokročilé: Relativní zápis typu <font size=+1> či <font size=-1> pro relativní zvětšení/zmenšení písma nedoporučuji na Liteře používat (standardní písmo odpovídá základní velikosti 2, zatímco relativní změny se tváří, jako kdyby byla základní velikost nastavena na hodnotu 3; dochází zde zřejmě ke kolizi stárnoucích „klasických“ značek s moderním použitím stylů - stav k 21.4.2004).

Standardní atributy

Kromě atributů specifických pro značku <font> existuje několik takzvaných standardních atributů, kterými lze obohatit v podstatě libovolnou značku. Jedním z nich je atribut title. Tento atribut určuje popisek, který se zobrazí při umístění kurzoru myši nad příslušný objekt

Zkuste si najet myší nad některý z textů v pravém sloupci tabulky a chvilku vyčkejte. Měl by se zobrazit popisek.

Standardních atributů je pochopitelně více, jejich popis je však nad rámec tohoto textu (většina z nich je i mimo rámec použitelnosti na Liteře). Uveďme snad jen (bez podrobnějšího vysvětlení) možnost změny barvy pozadí použitím atributu style (nefunguje na historických verzích prohlížečů):

Barvy lze zadat pomocí názvů, pomocí tří barevných složek v šestnáctkovém tvaru, nebo pomocí funkce rgb() se třemi argumenty (0-255) nebo (0-100%).

Poznámka pro starší a pokročilé: Postup uvedený jako „červená na žluté“ není úplně čistý. Míchá totiž tradiční formátování pomocí atributů s moderním formátováním pomocí stylů. Čistší by bylo pomocí stylu nastavit i barvu písma příkazem <span style="color: red; background-color: yellow">červená na žluté</span>. Značku <font> v tomto případě vůbec nemusíme použít (veškeré formátování probíhá pomocí stylu), takže nám stačí neškodná značka <span>.

Hrajete-li si s písmy a barvičkami, je třeba brát v úvahu existenci různých verzí prohlížečů a operačních systémů. Co se barviček a Literry týká, při psaní názorů nezapomeňte na čitelnost v  různých kabátcích!!! Někdy méně je více!

Pokračování příště...