Zcela náhodou jsme s Pavlou narazili na vychytaný ostrůvek Tilos v Egejském moři, o kterém se v průvodcích nedočtete (a když, pouze zmiňují jeho existenci). Rozhodli jsme se tento otvor zaplnit a sepsat prvního průvodce Tilosem v češtině.

Ztracený ráj na ostrově Tilos

V přímořské Evropě je jen málo míst, kde lze jen tak podél pláže rozbalit stan a svobodně si užívat klidu a přírodních scenérií. V Řecku bývala dle pamětníků řada nádherných pláží, které současně sloužily jako divoké kempy. Postupně byly vytlačeny ubytovacími komplexy (jako příklad uveďme známé středisko Chalkidiki), takže řečtí trampové musejí vyhledávat odlehlejší místa méně zasažená turistickým průmyslem. Zcela náhodou se nám podařilo najít jednu z posledních oáz řeckého trampingu, ostrůvek Tilos v Dodekanéském souostroví.

Pláž Eristos

Pláž se nachází v otevřeném zálivu a je ideálním místem pro romantiky, kteří nesnášejí přeplněná letoviska, na druhou stranu se ale nechtějí zcela vzdát lidské společnosti a civilizačních výdobytků. Utábořit se lze přímo na písčitooblázkové pláži ve stínu cypřišů. Zdarma jsou k dispozici popelnice, WC s pitnou vodou, sprchu nahrazuje hadice. Odvoz odpadků, vodu, elektřinu a úklid WC hradí místní samospráva ostrova. Dále je zde stánek s občerstvením přímo na pláži, obchod („minimarket“) otevřený až do pozdního večera, telefonní budka na karty a několik restaurací. Komu nevyhovuje stanování, může si i zde pronajmout apartmán - ty jsou ale dále od pláže.

Vstup do moře je zpočátku kamenitý, některé hrany jsou ostré, koupací obuv lze rozhodně doporučit. Dále od břehu a na samotné pláži převažuje písek. Koncentrace škvařících se či koupajících těl je cca jedno tělo na 50 metrů v plné sezóně. Vyznavači plavek se koupou oblečení, ostatní nazí, při téhle koncentraci lidí nikdo nikomu nevadí. Moře je prakticky bez ryb, za zmínku stojí snad jen hadovití úhoři. Jediným výraznějším rizikem tak zůstávají štíři.

Ostrov Tilos

Tilos leží v Egejském moři v polovině cesty mezi ostrovy Rhodos a Kos, přibližně 65 km severovýchodně od Rhodosu. Osídlen je od doby kamenné, v současné době má kolem pěti set stálých obyvatel. Spletitá historie ostrova je úzce spjatá se sousedním ostrovem Rhodos. Ostrov ovládali Minojci, Mykéňané, Dórové, Peršané, Saracéni, Rytíři řádu svatého Jana, Turci, Italové, za 2. světové války Němci; nyní je součástí Řecka. Nejvýznamnější rodačkou byla básnířka Irina (narozena kolem roku 350 před naším letopočtem). Největší zemětřesení ostrov postihlo v roce 550 našeho letopočtu.

Fauna a flóra ostrova je poměrně bohatá. Nachází se zde přes stovku druhů ptáků - orel, sokol, poštolka, dudek, hrdlička, včelojed, kormorán, ledňáček, slavík, vlaštovka, racek, žluva, sojka, sova, koroptev atd. Díky zákazu lovu ptačí populace utěšeně vzkvétá. Roste zde řada aromatických bylin užívaných jako léčivky či koření - mateřídouška, tymián, heřmánek, šalvěj a mnoho dalších. Nachází se zde i řada druhů orchidejí, na jaře jsou prý krásné kvetoucí mandloně. Podle starořecké báje Tilos, nejmladší syn boha slunce Apolla, pomocí místních bylinek vyléčil svou matku trpící vážnou nemocí.

V minulosti se na kamenitých úbočích svahů pěstovalo obilí. Z vysbíraných kamenů zemědělci vybudovali zídky, které zadržovaly vodu a bránily erozi půdy. V současné době již pěstování obilí v malém nemá smysl a úbočí se stala doménou pasoucích se koz. Kozí maso z místních zdrojů je sice vynikající pochoutkou, neblahým důsledkem je však spásání sporé vegetace a eroze půdy v důsledku faktu, že kozy postupně boří kdysi pracně vybudované zídky.

Tilos je díky struktuře podloží jedním z mála řeckých ostrůvků s vlastním zdrojem pitné vody. Více než desítka na mapě značených pramenů (ne všechny jsou volně přístupné) je vzhledem k rozměrům ostrova obdivuhodná. Obdivuhodná je též snaha přírodu chránit; uvažuje se o zřízení národního parku.

Na ostrově lze najít řadu příjemných míst včetně zcela opuštěných pláží. Rozhodně stojí za to půjčit si moped či kola a ostrov projet křížem krážem. Při vzdálenosti zhruba 10 km z jednoho konce na druhý to není nic obtížného.

Livadia

Přístavní městečko nabízí obchůdky, restaurace, ubytování, půjčovny kol, mopedů a aut, jedinou banku a bankomat na ostrově atd. Poměrně levná je samoobsluha přímo u přístaviště. Koupat se lze na pěkné oblázkové pláži lemované alejí cypřišů poskytujících v bezprostřední blízkosti vody blahodárný stín. Přibližně půlhodinu chůze od přístavu se nacházejí dvě nádherné miniaturní pláže s červeným pískem (viz Ruth's rock). Krásná procházka je směrem na západ ke kostelíčku, uhlířskému milíři a dále do skalnatého vnitrozemí.

Ruth's rock a červené pláže

Skalnatá vyhlídka půlhodinku chůze na sever od přístavu Livadia. Toto místo si zamilovala Angličanka Ruth, která na ostrov často jezdila s manželem, a podle jejího přání je zde uložena její urna. Kousek za nenápadným náhrobkem odbočuje „kozí stezka“ mezi kameny dolů ke dvěma nádherným miniaturním plážím s červeným pískem sopečného původu. Stezka je vyznačena vyrovnanými hromádkami kamenů. Pár set metrů dále se nachází další opuštěná pláž lemovaná zelenou vegetací.

Mikro Chorio

Rozpadající se vesnice opuštěná po druhé světové válce. Hlavním důvodem bylo vyschnutí zdroje pitné vody. Opuštěné domky působí zejména večer až mystickým dojmem. V současné době zde funguje pouze klášter a prý velmi působivý noční bar.

Megalo Chorio

Pod zříceninou hradu se na úbočí kopce rozkládá malebná vesnička, která je správním centrem ostrova. Nachází se zde radnice, pěkný kostel, sloní muzeum (prohlídka s průvodcem zdarma), poměrně levná samoobsluha, dvě zastávky autobusu a stanoviště taxíků. Vesničkou vede kolem dokola jediná úzká jednosměrka - hlavní město ostrova tak má oproti naší metropoli výhodu v podobě dokončeného městského okruhu. U odbočky k pláži Eristos se nachází hasičská zbrojnice, sanitka a kasárna.

Jeskyně Charkadio (Sloní jeskyně)

Jeskyně, kde byly nalezeny zbytky koster pravěkých trpasličích slonů, kteří zde žili v období přibližně 50 000 až 2000 let před naším letopočtem, a kosti pravěkých jelenů staré 140 000 let. U vstupu do areálu je pramen s chladnou vodou a amfiteátr. Zde pořádané volně přístupné koncerty jsou bohužel minulostí (2005) v důsledku finanční krize způsobené olympiádou.

Klášter svatého Pandeleimona

Udržovaný klášter vybudovaný v druhé polovině 15. století se nachází na hornatém východním cípu ostrova. Svatý Pandeleimon, patron ostrova Tilos, byl lékařem císaře Galaria. Byl popraven za to, že se odmítl vzdát křesťanství. Koncem července se v klášteře koná velká slavnost na jeho počest. Vzhledem k poloze pod nejvyšší horou ostrova (651 m) je zde dostatek vody a zeleně. U vstupu do kláštera se nachází fontánka s nejchutnější vodou na ostrově. Nejezděte sem brzy ráno, klášter i s fontánkou je přes noc zavřený. Přes léto sem jezdí každé nedělní ráno autobus.

Pláž Plaka

Podél horské silničky ke klášteru se nachází kamínková pláž s dalším divokým tábořištěm. Samotáři ocení větší odstup stanů pod stromy, podstatnou nevýhodou je absence vody a autobusové dopravy.

Trocha infrastruktury

Klikatými serpentinami lze vyjet na druhou nejvyšší horu ostrova, kde se nacházejí telekomunikační vysílače (mobilní pokrytí na ostrově je opravdu dobré) a dieselagregát na výrobu elektřiny (kromě tohoto zdroje je Tilos napájen podmořským kabelem z ostrova Kos). Odměnou za závrať při výstupu po úzké asfaltce je pěkný rozhled přes celý ostrov.

Směrem na jihovýchod od vysílačů vede luxusní asfalová silnice nákladně vybudovaná ve skalách. Zajímalo nás, co bude na konci, a v očekávání něčeho velkého jsme se po ní vydali. Na konci nebylo nic než kopec s moderně vystavěnou skládkou. Místní samospráva nelitovala peněz a námahy, aby vybudovala silnici na nejsušší místo ostrova, kde skládka odpadků nezamoří spodní vodu. Další bod pro Tilos.

Štíři

Absence dunivých rytmů, malá koncentrace dupajících nohou a zdroj sladké vody přitahuje nejen lidské milovníky romantiky. Štír je sice tvor plachý, jeho bodnutí je ale přinejmenším bolestivé, pro alergiky či malé děti může být i smrtelné. Štíři jsou převážně noční živočichové, přes den jsou zalezlí v chráněných místech, kde jsou pokud možno v teple a vlhku. Krásný pěticentimetrový exemplář jsme jednoho rána nalezli pod matračkou položenou na místě, kde jsme předtím vylili vodu z párků. Právě tak může být zalezlý pod stanem či pod různými stříškami na stanu. Ochrana je jednoduchá: neustále dobře uzavřený stan, mimo stan nenechávat nic, do čeho by hmyz mohl zalézt, volně ložené matračky či rohože nejprve opatrně nadzvednout, zda pod nimi něco není. My jsme též přidali pravidlo chodit spát za světla.

Pro případ bodnutí nezapomeňte přibalit lahvičku se čpavkem, který štíří jed rozpouští. Bodnutí potřete čpavkem, můžete též zkusit jed vymačkat. Na ostrově je lékař se sanitkou, v případě vážného problému je k dispozici nemocnice na ostrově Rhodos vybavená rychlou lodí a vrtulníkem. Spolukempující rovněž nevypadají, že by nepomohli, ať už radou, čpavkem či odvozem.

Služby

Lékárna - Livadia, vedle kostela
Taxi - Livadia, Megalo Chorio (pro případ potřeby není od věci si zapsat telefonní číslo)
Obchody - Livadia, Megalo Chorio. Minimarket u pláže Eristos je příjemný, leč poněkud dražší (v sousední restauraci skvěle vaří). Relativně levná je samoobsluha přímo na nábřeží v Livadii a samoobsluha v Megalo Choriu. Pekárna - Livadia
Restaurace, občerstvovny - prakticky všude. Vynikající je kozí maso z místních zdrojů. Vzhledem k prakticky neexistujícímu rybolovu (ryby se dovážejí z ostrova Chalki - a rozhodně ne denně) rybí pochoutky příliš nedoporučujeme - a když už to musí být, pouze v silně navštěvovaných podnicích.
Lékař - ordinace v Livadii i Megalo Choriu, lze přivolat telefonicky (zapsat si číslo).
Banka, bankomat - Livadia
Půjčovny kol, mopedů, aut - Livadia
Noční bar - Mikro Chorio (otevřeno v letních měsících po jedenácté hodině večer)
Benzínová pumpa - na hlavní silnici spojující přístav Livadia s Megalo Choriem, u odbočky do Mikro Choria. Otevřeno je dopoledne, následuje polední přestávka do pěti až šesti hodin.

Nedoporučujeme na pohled krásnou restauraci Stefanos v Livadii (špinavá toaleta, po požití předražené chobotnice údajně ulovené místními rybáři celodenní průjem).
Výhrady lze mít i ke službám britské cestovní kanceláře Tilos travel a přidružené půjčovny mopedů Iris (úroveň jednání, špatná údržba mopedů; na druhé straně mají jedinou půjčovnu kol a vcelku přehledné webové stránky).

Jak se tam dostat?

Autem či stopem: Z řeckého Pirea trajektem společnosti G&A Ferries přímo na ostrov Tilos (cca 20 hodin, trajekt jezdí 2x týdně).

Letecky & lodí: Cenově nejvýhodnější možnost představuje charterová letenka společnosti Travel Service na ostrov Rhodos (např. http://www.airholiday.cz/). Z letiště do stejnojmenného města se lze pohodlně dostat taxíkem, správný tramp se ovšem vydá autobusem MHD. Zastávka se nachází kousek od letištního terminálu - vyjdete-li z haly, dáte se směrem vlevo, dojdete na hlavní silnici a přejdete ji. Autobus končí svou jízdu u přístavu Mandrakis v centru města, intervaly jsou půl hodiny až hodinu, v noci autobus nejezdí.
Máte-li štěstí, ještě týž den můžete vyplout, v opačném případě je vhodné vyhledat nocleh. Nám se osvědčil penzion Billy v historickém Starém městě (ulice Perikleous), popřípadě sousední penzion Eleni. Mimo nejvyšší turistickou sezónu (druhá půlka července, srpen) si s ubytováním nemusíte dělat hlavu, volných kapacit je všude dostatek.

Trajekt jezdí 2x týdně (stav v roce 2005). Je poměrně levný, cesta trvá cca 4 hodiny, poskytuje krásný výhled a bývají na něm příjemní spolucestující. Nevýhodou jsou až několikahodinová zpoždění ve zpátečním směru (Rhodos je konečnou zastávkou na cestě z Pirea).
Katamaran je určen pouze pro přepravu osob. Je rychlý (cca 1,5 hodiny), drahý a většinou plný existencí, při setkání s nimiž budete s láskou vzpomínat na německé turisty. Jezdí prakticky každý den.
Jízdní řády lze nalézt například na stránkách http://www.gtp.gr/.

Upozornění: V případě poruchy lodi nebývá k dispozici náhrada. Vyplatí se proto neriskovat a zpáteční cestu volit s dostatečnou časovou rezervou, abyste například nezmeškali odlet (prohlídka historického města Rhodos ostatně stojí zato).

Loď přistává v jediném přístavu ostrova Livadii, která je současně nejrušnějším letoviskem. Zde se můžete nechat odchytit některým místním obyvatelem nabízejícím „rooms“. Pokud byste chtěli zůstat zde, můžeme doporučit apartmány Sevas cca 400 m od moře s klimatizací, kuchyňkou, televizí, sítěmi proti hmyzu a terasou. Na pláž Eristos se dostanete buď taxíkem nebo jako správný tramp autobusem. Zastávka se nachází přímo na hlavní silnici od přístavu.

Co zabalit na cestu?

Je třeba si uvědomit, že místní ceny jsou povětšinou výrazně vyšší než v Česku. Kromě běžných potravin se osvědčila ochucovadla vody (Tang apod.). Překvapivě levně nakoupíte v supermarketu Lidl na okraji města Rhodos (levně zde nakoupíte též řecké pochutiny jako Ouzo či plněné vinné listy zvané dolmades). Balenou vodu má smysl pít na Rhodosu, na Tilosu je lepší pít čerstvou vodu z místních zdrojů.

Důležitá je vybavená lékárna - specifikem je vítr na písečné pláži (oční kapky či Ophtal na výplachy), pro nás ne vždy obvyklé kvetoucí rostliny (antialergika), štíři (čpavek).

Opalovací krémy lze zakoupit na místě (nejlépe zásobený je Rhodos) - vyšší ochranné faktory (přes 60) v Česku těžko najdete. Doporučujeme též koupací obuv.

Závěr

Zcela náhodou se nám podařilo najít výjimečné místo, kde je nejenom zajímavá příroda, ale především naprosté minimum zahraničních turistů. Drtivou většinu tábořících tvoří Řekové. Jsou milí, slušní, přátelští, domluva anglicky nečiní potíže. Toalety jsou nesrovnatelně čistší než ve většině placených kempů, které jsme kdy v životě navštívili - kde ostatně potkáte táborníka, který po sobě umyje toaletu, kde našlapal na podlahu? Táboření přímo na pláži má navíc výhodu neustálé inhalace mořského vzduchu.

Místní trampové se na rozdíl od těch našich chovají tiše, neopíjejí se, nehulákají a nikam nespěchají. Pokud se na ostrov vydáte, chovejte se také tak. Když nic jiného, alespoň trochu klidu si ostrované za svou toleranci a financování provozu tábořiště zaslouží. Přejme řeckým trampům, aby si tuto idylku mohli užívat i nadále.