Prodchnuta zmatkem šla Cirilla domů. Cestou mechanicky sebrala zraněného ježka, aby ho zachránila. Přitom málem vběhla pod splašenou slepici. „To byl zase dneska den,“ povzdechla si a mocně si zavdala šípkového vína. Nelze se divit, že pod tíhou dojmů omylem umístila ošetřeného bodlináče do plechovky plné žížalovitých rybích návnad...

Ostnatý drát, který se za tři týdny narodil, se měl čile k světu. Brzy mu nestačila rodná plechovka a rostl si volně zámkem. Nakonec zámek celý obrostl. V zámku, ostnatým drátem dokonale odděleným od okolního světa, se zastavil život.

Trvalo celých sto let, než důvtipný mladý dráteník vynalezl štípačky.