Z èerného cylindru se napij arseniku,

naposled nevyřčeně zatni pěst,

když budík zvoní i èas stiskl kliku

tak snadno dá se cesta splést..

Když ticho ozvěnou ti do bubínkù buší

a èerným hermelínem obalíš si duši

pak básník prokletý si metafory plivá

v hospùdce U Děvky , do zteplalého piva…

Poslední kráska když ti s nabroušenou kosou

na hrdlo stoupla, svoji nohou bosou,

a tma ti do plamenù svoje stíny vrhá

snad uvěříš, že život dobrodruha

se někdy s dobrem spojuje jen stěží..

Vyhraje vždycky ten, co nejrychlejí běží

a když ví kam , též na závadu není…