Dílo #168 |
Autor: | rire |
Datum publikace: | 27.10.2003 10:31 |
Počet návštěv: | 2120 |
Počet názorů: | 13 |
Hodnocení: | 11 |
míjí |
prsty jsou z kostek ledu
po šíji
jedou
v osmisměru
stromy se vlní silou větru
ovíjí
šednou
bez úsměvu
mraky se ženou proti teplu
skaliska střech
je rozbíjejí
a nohy těžknou
ve svém světlu
tiše si pomíjejí
jedna
druhá |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 8, naposledy upravil(a) 'rire', 27.10.2003 11:58.
Názory čtenářů |
27.10.2003 10:34
Mathew
|
ze začátku fakt super, potom to trošku stagnuje, ale i tak je to takhle po ránu hodně příjemná záležitost :)* |
27.10.2003 11:47
Šílená
|
našla jsem tam někde pod kabátkem co tvé básničky nosí prolnutí okolí s obsahem džbánu....a džbán? se roztříštil i neroztříštil....a najednou je nakrátko tolik lehké zapomenout a V*z*p*o*m*e*n*o*u*t* si....
bratříčku těším se tě zase zahlédnout:) |
27.10.2003 11:53
Wiki
|
přijde mi to ......tíživě......trochu slunce na dálku, aby prosvítilo......:-)* |
27.10.2003 21:34
Wopi
|
ahoj, rire, vítej |
28.10.2003 11:48
Ticha_duse
|
rire, jak rada Te zase ctu! :o)
....pomohl jsi mi nalezt jeden krasny prozity pocit..... :o)
* |
28.10.2003 15:44
Terra
|
nádherná báseň, neřekla bych že je příliš smutná, je klidná ! |
28.10.2003 17:19
Anonym
|
!!!!*
Krel |
28.10.2003 20:07
Hester
|
*** |
29.10.2003 09:44
kalais
|
*********** |
04.11.2003 11:21
Lamanai
|
mně se vždycky moc líbí, když někdo použije nějaký buď úplně nový nebo netradiční slovo, který do textu sedne a vyvolá ten pocit... a ty prsty, co jedou po šíji v osmisměru, to je tip, protože tohle cítím když to čtu :-)* |
06.11.2003 13:45
a-z
|
lednou má šíje strmou dráhu
tepanou
prsty
horce k ránu
vichřice svádí listy k pádu
zpřetrhá
tepny
od základu
zbavená formy prstokladu
komíny češou trsy mraků
ruce
se spojí
tíhou znaků
promíjí slepě
levá
pravé |
06.11.2003 15:25
rire
|
a-z tichá poklona Tobě |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|