Jede, jede,
poštovský panáček.
Padá, padá
voda z nebe
Padá, padá
na zem padá,
jak je mladá...
Jede, jede,
poštovský panáček,
svatební koláček
i jeho protiklad,
sladká rakvička
šlehačkou pokrytá
zasytí dosyta...
Jede, jede,
poštovský panáček.
Ticho před bouří,
ještě než dokouří,
pomine...
Hromy, blesky,
vánice,
pak chvíli klid,
jasno, skoro
či jen polo,
početný lid
shromáždil se,
že stojí za námi -
pravda či jen blud?
Blud či jen pravda?
Hromy, blesky,
vánice,
jasno, polo
občas skoro,
Blesky, hromy,
dálnice...
Jede, jede,
poštovský panáček,
jasno, polo,
pak oblačno,
oblačno až zataženo
však přes mraky
slunce vidět jest,
velké břímě musí nést
naše zraky...
Blesky, hromy,
vánice
a
slabé slunko v dáli,
které bychom si přáli
blíže míti,
jen s ním býti...
Blesky, hromy,
slunce...
...a pak přišli mniši,
za Svou slavnou říši,
...a pak přišli mniši... |
|
Pišta_Hufnágl 