v šestém patře
činžovního domu na pražských vinohradech
jsem s přetřženým vazem přivázán
v dokonalé izolaci.
každá cesta dolů je
dalším začátkem cesty nahoru
té která nejvíce bolí
a přináší nejsladší plody.
koleno mě tlačí
ven z obývacího pokoje
a ještě jinak.
nepospíchám
v dokonalé izolaci
jsem už tak dlouho
někam se stejně posouvám
i když zůstávám.
předevčírem přišel někdo
ptal se na internet
"mám" říkám mu
dnes zase někdo kvůli telefonu
pevnou linku?
"mám ale používám jenom k inetrnetu" říkám.
"tak to nic" nashle.
asi mi nic nechybí
možná něco přebývá
říkali že mi práci pošlou domů tak čekám
a pro jistotu nečekuju mail.
něco se musí stát ale je to obtížné
když se člověk nehýbe.
někdo by měl přijít vysvětlit tu fakturu na plyn
12 litrů za léto mi přece jenom přijde dost
ale lidi co chodí nechtějí vysvětlovat
a lidi co vysvětlují odmítají chodit
tak nevim
já chodit neodmítám a radši ani nevysvětluju
něco se musí stát ale jde to těžko
když člověk nevidí na zem.
tomu baráku od nás napravo
přistavěli super výtah
zakryli ho omítkou takže vypadá
jako by tam byl odjakživa
teď bych si to celé vychutnal
počkat v jedničce až přijede
pomalu se s tim kolenem vbelhat inside
zmáčknout to nejvyšší číslo na tlačítkách
a vychutnat si ten zvuk jako někdě v tunelu
klidně bych tam teď s tim kolenem skejsl
na půl hoďky jak se mi to stalo už dvakrát u nás v práci
tenkrát mi to přišlo celé nějaké podivné
ale teď vím že věci které má člověk rád
by si měl vychutnat když je zdravý
říkám si že bych se šel do toho baráku
jenom tak projet ať vim jaké to je
ale stejně bych s tim kolenem musel
těch šest pater dolu
a pak šest pater nahoru
nebo se aspoň zaseknout na pul hoďky
čekat na opraváře až dorazí
a vynadá mi
co sem to za vola
že neumim jezdit výtahem
asi bych předstíral zranění
dělal že mě bolí noha nebo tak něco
a nakonec bych toho opraváře přemlouval
ať se namontuje výtah i k nám
to už bych pak musel na nákup nebo vynést koš
leží tam přede dveřmi už dva dny
odpad třídíme
teď by to chtělo zkusit si přebrat i jiné věci
dala ho tam a čeká že ho asi vynesu
když nejdu do práce a mám volno
ty kontejnery na papír a sklo
sou o dalších 200 metrů dál
a to už by byla tůra
mám tady v mrazáku dva nejlepší léky na světě
pytlík mražené zeleniny a sáček nějakého modrého gelu
co nezamrzá
tak je na na tom koleni střídám
v mrazáku je stejně jenom úroda
já věděl proč ji tahám do prahy
měl bych tady zamést než pudu
vynést ten koš ale se smetákem
bych si připadal jak s berlí
tak radši budu jen tak sedět
s hlubokou podestýlkou
kdž mám to volno
práci už mi poslali
5 řádek překladu
zatraceně těžká práce
občas je to o hubu
slovník spartakiádu nepřeloží
a já nemam co bych k tomu řekl
tak sem do závorek napsal
vystoupení na velkém stadionu se spoustou choreografie a lidí
ale nevim jestli to tomu
australo-němcovi dojde
něco takového asi nikdy neviděl
já bohužel jo
i když jenom jednou
ale nejvic mě mrzelo že sem ve škole nedostal
ty krasné komplety oranžových triček z krepsilonu
a k tomu stejné trenyrky
ten gymnastický kruh bych asi oželel
i když v telce vypadal tak suprovně
ale asi se blbě nosí
jako to dvojče z trhu
co sme tahali po městě na rameni
a pouštěli heavy meatalové kapely
přímo na náměstí
byli jsem rebelové
a depešáci na nás neměli
zasraní čajíčci
jak si vůbec dovolujou nosit tolik kůže
asi nevi s kým mají tu čest
ale on jim někdo brzo dá
na srozuměnou
o co tady go