ticho před bouří
tatínek skládá štětce pod prázdným plátnem a jedno po druhém zapovídá slova nikdo už se nezeptá jak strašlivá bude noc na kterou nesmí zůstat ani vzpomínka ticho po bouři ráno prosím namaluj bohy minulých věcí se zavřenýma očima
podzimní lži v údolí kypí zima a přetéká linky vrstevnic přemrzlá hlína vydáví hroby a mrtví nezatají nic Čistý řez I. domem procházejí cizinci a umně splétají příběhy o cestách které končí na našem prahu o kraji kde hladové psice číhají u hřbitova a potom kňučí když krmí štěňata vlastní kůží a lámou si zuby o horké maso II. - předpověď z prachu - tatínek zatím venku klepe koberce do sněhu vyráží otisky podrážek a stíny zpocených těl kdo ví co čte z tance stop když prorokuje třináct šťastných let a unaveně znovu zvedá ruce pravdu musíme vymlátit až na kost jen tak zmizí III. v kuchyni hosté usínají u vyhaslých kamen a prázdných talířů nikdo si nevšimne že stěny jsou čím dál tím blíž
IV. - únor - maminka spí a od prahu zaznívá vytí |