poznání
ztrácíš se v zahradách kde cestu značí jen stopa vzduchu
a copak ji vidíš?
nevidíš ale po hmatu dojdeš až k místu které je zasvěceno prázdnotě
možná ho poznáš už dlouho žijeme ve světě kde mizí věci
strnulý obraz deště
odejdi někde se stala chyba ve větru tráva se neohýbá
- nemůže
a Ty
rušíš mé kaluže
přijmout trest
za stesk a dálku zrušené spoje na které nikdo nečekal
když obracíš se zády k světu a v sobě ztrácíš člověka |
|