na písčité pláži u mořeobdivoval jsem oceán tu nekonečnost a zpěněné vlnyrozbíjely slanou vodu až do mých dioptrií byl jsem tam na břehu sám
to nahoře oslnivé bylo už téměř na odchodu a přesto hřálo je to už dlouhovrátil jsem se vítr hladil jako kdysi a písekjá ho nechtěl měl ho všude
za sebou někde vzadu uslyšel jsem dívčí hlas a smích ač neradváhavě otočil se zářivý úsměvústa z marmelády útlý pas široká ramena a na nich tmavé vlasy a oči jakoby z čokolády kolem sukně tančil pes a mířili ke mně jako bychom se znali zastavili se několik kroků ode mne ale pak znenadání ty dlouhé vlasy té mladé dámy přede mnou nechaly si šaty a zůstaly
nahé
tak přirozeně že jsem se ani nestyděl a rozběhly se do vln ale pes po mně skákal a vesele si štěkal jako by za ní nechtěl jako by ji ani neviděl když pochopila že ji neposlechne a hraje sis tím cizím chlapem ošklivým přestala ho volatpozvala mne abych si šel s ní zaplavat moc se mi nechtělo ale proč ne s chlupáčem uštěkaným do vln taky jen tak ale s hodinkami
a zástupy vln do nás se šuměním bily a my dováděli stříkání vody a štěkot a smích později spolu si vyprávěli seděli na písku (smetáček dřímal) ona jen náušnice a já ručičky (ach ten čas tak najednou letěl) a gesty jsme si pomáhali když chyběla slova selhával hlas a už se smrákalo a už vám víc nepovím
jen snad jako vzdáleněproblesklo mi kdybys to tak byla ty na pláži hledal jsem co vlny nechaly tu a také našel mušli černomodrou a v nísnad to byly vlasy blonďatý
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Burlev', 06.10.2005 13:46.