Dílo #22381
Autor:rire
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.01.2006 14:16
Počet návštěv:1519
Počet názorů:5
Hodnocení:7

Prolog
 
chled
Starýma očima - chladný med -
učím se objímat vnitřní svět květů
malých myšlenek a ještě menších slov
list bouřky v letu
trhaný kov
co volá příliš nahlas
za spícím Sluncem
k sjednocení

Zhluboka otvírám
spálený chléb
co třetí oko
nahrazuje
dech noci ustal

zpěněný pocit
bystřin
zpěv
zavřená ústa
opanuje


Zhasínám očima
světel spleť
učím se odnímat
z tkáně sněť
to aby
ji bylo možno déle držet při životě
a potom pustit
bez násilí
naplno alfa kanál
a šum
bílý
Epilog
 

Názory čtenářů
09.01.2006 14:40
Nechci
No, čert aby se v tom vyznal, ale zní to tak hezky, že sem se do toho opřel a snad i něco rozšifroval. Moc toho ale nebylo. Divná ukolíbafka.
09.01.2006 15:19
Bix
Niektoré slová mi tam vyslovene prekážajú...prvá sloha sa mi však páči...
09.01.2006 23:17
logikJJ
tak jo
tak jo
tak jo
seš žonglér
11.01.2006 09:29
beepee
bílý šum prý připomíná mrňouskovi chvíle před narozením a je tedy považován za uklidňující ... třeba jako hukot myčky :)
03.09.2006 18:33
silent
s otevřenýma dlaněma
na hraně svítání
odhodlaně stát...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)