Sedím. Sedím a přemítám, jak zachytit chvíli kterou právě prožívám. Jen tu chvíli pouhou. Trvá jenom vteřinu, ale nekonečně dlouhou. V hlavě myšlenku mám. Myšlenku na jednu chvíli, sedím a přemítám. Je jak motýl, jako pára nad řekou vynášející se v tichu a slavnosti zrodu nového dne, kdy slunce zpoza kopce na mne pohlédne. |