Dadaistická báseň |
Občas se procházím na kraji města a do šátku sbírám slova která upustili lidé, když spěchali na tramvaj
kolik má kdo koupit housek že rostou kurzy měn a bude málo okurek
a pána v bílé čepici opustila žena považte, po šesti letech
Cítím, že tu někde dříme báseň zatím ještě bez křídel a bez nutných tří minut ticha
k uctění neznámého Daidala co stvořil housky, okurky a bílé čepice
a pár perutí pro svého syna |
|
Názory čtenářů |
14.01.2005 09:38
Albireo
|
Pochybuju, zaslechl jsem to na ulici v Brně. |
14.01.2005 14:54
Okeya
|
**
z náhodně zaslechnutého rozhovoru "... a ten druhý druh tasemnice ..." ;-) |
14.01.2005 15:18
Rendy Brendson
|
Líbí se mi to. |
14.01.2005 15:29
child
|
jó, my vidláci se do brna jaktěživ nedostanem:)) |
15.01.2005 18:59
Hester
|
*** |
20.01.2005 17:56
guy
|
moc prima *** |
23.02.2006 17:34
Drobek
|
Je pravda že z názvu je člověk nadšenej na nějaký dada, ale pak je (teda alespoň já jsem byl) příjemně překvapen tím, že tohle není dada.
A nejpodivnější útržek rozhovoru, který jsem zaslechl na ulici byl:
"Ten chleba jsi dal do mražáku?"
"Ne, včera jsem odtamtud brala jahody"
Ono to vlastně není až TAK divný ... ale prostě mi to utkvělo v paměti, už jen proto, že to bylo jedno z mých častých [dežavi] a večer předtím se mi o tom zdálo. |
10.08.2009 10:47
Nimwen
|
* ten smajlik sa mi ta priplichtil nahodou... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|