už se uzavírají ulice ústí do sebe slyšel jsem dávný příběhy z pravěku byli jsme v něm spolu přes noc schovaní ve vysoké dřevěné věži pod námi se převalovala tmavě modrá řeka roztáhl jsem paže jako poštolka roztahuje křídla obloze po břiše a plival do vody celý svoje tělo tu noc jsi byla vrostlá do podlahy jako spící šelma se zářivýma očima jsi zvonila drápy o moje ramena bílá vlčice z perly
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'child', 10.01.2005 00:26.