Jednou si je snad připíši,

na kalendáře stránku.

Vzpomínky do copánku

pak svážu

a pověsím je nad něj

Jo, i já poměr kladnej

jak tundry květy v létě

mám sem tam pro okolí

a nejsem pořád chladnej

i když vzpomínky bolí,

když tam k nám do údolí

šinook se nějak stočí…

Tvé ruce když mě hřejí

a usměvavé oči

cudně i nestoudně

se na to známé táží…

Jednou si je snad připíši

stránky, co život zlatí.

Ty stránky bez vazby

a v sedle, bez opratí

zas týdnů pár

se ve vzpomínkách vrátí

Dal a nebo snad měl dáti ?

Neptej se zbytečně...

To hezké

se snad vrátí….