DVĚ UNAVENÉ ŽENY
(Večer. Poledne. Několik let. Večer.)

Kotel hučí.
Plyšový byt je zcvrklý
jako varhánky na prstech po koupeli

Zběsile drkotá zubama
čeká v dusném tichu
v pyžamu co je mu dávno malé.

Dopoledne naposledy
dostavil lego.
Pak se líbal napsal první báseň
babi rozsvítila v pokojích
omotala gumičkou nové společníky:
- strategicky rozmístěná rádia

Poslední báseň.
Jedno z rádií
babička vyměnila za mámu:
s varhánky šedi ve vlasech
s babičkou co klepe zubama
když čeká v dusném tichu
na pyžamo co je jí dávno malé.

Plstěný zcvrklý byt
s drobivým zvukem televize
v níž brečí večerní zprávy.
Dvě unavené ženy jak z balkánského filmu
jedna s dětsky zlým výrazem
který vzbuzuje lítost.

Dnes poprvé jsem nerad odcházel.