Dílo #12890
Autor:isabell
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.01.2005 15:04
Počet návštěv:5356
Počet názorů:27
Hodnocení:21

ZPOVĚĎ ŽENY

Pár mydlin do očí, ať můžeme plakat…

 

 

a naše prohnilá srdce

z posledních sil tlučou

pro přehrávanou lásku.

Jen ještě přidat

trochu něžných stenů,

poslední pohyb dolů

a pomalu nahoru…

 

 

 

Lékař konstatoval smrt:

„Víte spousta vředů

na takovém slabém srdci.“

 

 

Pár kapesníků zvlhne

a černé sváteční šaty

určené jen pro ty vzácné příležitosti

se opět pověsí do skříně.

Jen zmrzačené srdce

zůstane navždy zahaleno v černé.

 

Tak umírají andělé,

kteří chtěli milovat

a zůstávají prázdné ženy…

 

 

11.1.2005

Názory čtenářů
24.08.2006 13:28
isabell
Jo a ti co nehrajou, jsou na tom podstatně mnohem hůř.
Andělé umírají každý den nám před očima:(
15.03.2007 19:12
tulák_Jarda
isabell napsal(a):
Jo a ti co nehrajou, jsou na tom podstatně mnohem hůř.
Andělé umírají každý den nám před očima:(
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)