Dílo #13782
Autor:Corvien
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.02.2005 11:35
Počet návštěv:1170
Počet názorů:12
Hodnocení:1

Prolog
Nejsme snad všichni tak trochu...
Anděl?
Jsem snad nějaký potrhlý anděl okřídlený?
Ne! Na rukách nosím rád, ale jenom ženy.
Něco zázraků rozdám, lesklých jak pozlátko.
Potěší je moc. Jenže jen tak nakrátko.
Ve chvíli jsou vetchá jako pírka paví.
Nechám je dosnít sen na lukách.
Doufaje, že snáze je najdou tam ti praví.
Epilog
Andělé?:)

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Corvien', 18.02.2005 21:22.

Názory čtenářů
14.02.2005 12:24
Merle
nejsme
14.02.2005 16:12
Wopi
doufajíc?? ty seš ženská??
14.02.2005 20:20
Mistle_
Moc hezké :o)
16.02.2005 08:31
Corvien
16.02.2005 08:32
Corvien
Jejda..nějak jsem se překlik. Ale doufajíc, že opravdu nejsem odpovídám, že nejsem:)) Nechápu, proč by chlap nemohl doufat přechodníkem.
16.02.2005 14:12
Wopi
Moh. Ale mužským (=doufaje). "Doufajíc" je tvar toliko ženský.
18.02.2005 21:21
Corvien
Nojo, ehm...tak díkys:)
18.02.2005 21:25
Wopi
:)
08.03.2005 08:38
gatita negra
...poznám anjela,ktorý by ženy na rukách určite nenosil...ale to len tak,je to pekné...
08.03.2005 08:45
Corvien
Díky:)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)