Třetí den
moci tak zapomenout na bolest nepopsatelného
toho kdo najde slovo
známé z míst odkud vylétlo
nezastaví střepy vybroušené v hroty
                  tlumený zvuk
                  tlumený výkřik
smích z cimbuří vlastního srdce
dnešním dnem stávám se andělem beze jména
kacířem vyhnaným ze skleníku víry
neboť není jiné
než držet vesmír za ruku                        

Druhý den
poznala jsem se v neznámu
o čem se dá mluvit mlčením
musím ochránit
neboť  by stačilo zaslechnout tón mého hlasu
           aby pochopili 
           že mohu vdechnout život skále
           aby uvěřili
           že mohu mluvit s kamením

retrospekce připoutaná v pase
uhání k zemi v bezvědomí
pár vteřin zbývá - nadechnu se ještě
Ochrání mne pavoučí sítě před pádem ?
vyrovnána
nespoutána
mrtva 

První den
nabírám do dlaní
hlínu a víno
chutná nasládlou vůní
bytost občas zůstává daleko za pohledem

naštěstí