Ocelově modrou masku máš
pátý týden se ti bráním
den za dnem si na nit navlékáš
korálky s vůní našich dlaní
 

Světlo a tma tak to jsem já
zhasni a dělej, co se dělat může
světlo a tma tak to jsem já
/: jestli chceš nezůstane na mně ani kůže :/
 

Telefonní seznam nových tváří
to je tvůj polštář pod mou hlavou
zatržená jména v kalendáři
pátý týden ve vzduchu plavou
 

Světlo a tma tak to jsem já
zhasni a dělej, co se dělat může
světlo a tma tak to jsem já
jestli chceš nezůstane na mně ani kůže
 

Tisíc dnů mezi námi
jako nekonečno nevypadá
našel jsem tě kdysi ve stohu slámy
ještě dnes mi za košili padáš
 

Tisíckrát vlasy rozcuchaný
vlasy rozcuchaný jako křoví máš
sladká jak hrušky planý
v hlavě mám z tebe galimatyáš
 

Tisíckrát přešívaný
knoflíček u krku máš
a tvůj smích zvoní stejně jako hrany
v hlavě mám z tebe galimatyáš
 

Ocelově modrou masku máš...
Světlo a tma...
Tisíc dnů mezi námi...

Jaké cíle máte před sebou?

Už několik let neplánuju. Jako cíl jsem si vytkla, že nebudu mít žádné cíle. Vlastně můžu říci, že každý probíhající okamžik je můj cíl. Užívám si, že mi sníh pod botama pěkně křupe. Nebo hezky čvachtá. Každé roční období má něco do sebe.

A čím jste zbohatla vy?

Třeba tím, že jsem se naučila rozeznávat zpěv několika ptáků. Je přece úžasné, když jdu po lese a slyším ptáka, kterého poznám. Nebo uvidím strom, o kterém vím, že je to buk. Podívám se na noční oblohu a řeknu si: Dnes je krásně vidět Sirius. To je největší bohatství a radost. Najednou mi svět přijde velmi domácký

http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A040127_130814_hudba_dpi&l=1& amp;t=A040127_130814_hudba_dpi&r2=hudba