Ještě více

podlehnout pocitu

ještě houšť

            zamotat se do sítí slov

            která vypouštějí ústa 

…že se na to nevykašleš Maky
vždyť tě to odrovná
dřív než se stačíš vrátit
            rovnýma nohama
přistát
             znovu na Zemi
podržet se stébla
květiny
Honem, honem
táhneš slunce na provázku
jako burlak
s rameny odřenými od tíhy nebe
& hvězd &
kosmickýho prachu 

Svázat svoje křídla ?

                                               náplastí…

Počasí v mínusu

tisíce párty mi dlátem dlabe v mozku

                                                 cho

jsem-li kočkodan

mohu své tělo vynést na nejhořejší

                         větev

                         vět

a vědomí 

není to to co chceš…
ztrácíš se v mlze svý lásky
která jak se zdá
bere nohy na ramena
                        jenže někdy
zdání klame 

a tak věřím

okamžiku

neklamné znamení

            že čas je věčný

vděčný divák by mohl šípem

prorazit lebku

střelou mířenou přesně mezi oči

                                               strachu

                        by se vysmáli

                        trpaslíci

troilové

hobiti

                        čarodějové i něžné

                        víly &

krkavci 

Hej

opravdu si myslím

že slovo můžu pozřít

                        stejně jako sousto

spousta z toho

zůstane stejně navždy

nevyřčeno 

Maky,
vzpamatuj se
                        konečně
posaď se na hřbet
        ohnivého koně &
odjeďte
            do světelnýho království
to v perleti je ukrytá něha &
hudba &
plátek pomeranče

svět
tak jako tak nefunguje
                    podle tvejch
                    představ
jen si představ
                                   mrakodrap obydlený korály
anebo mořský dno
to báječně vlnitý
mořský černý dno
                                   s dálnicema pro verlyby

Ach rybky

malé třpytivé rybky

            dejte mi vaše ploutve

abych mohla zapomenout

     na

     na

     na

na návrat

přemýšlet? 

A přitom malovat

            klikaté obrázky

prstem do sněhu? 

Ještě více
           podlehnout pocitu
ještě houšť 
            zamotat se do sítí slov
            která vypouštějí ústa 

Dere se mezi nás

město proklaté…