Otočit oči na ten či onen výjev
                               jenž splývá v jeden
                                      rychlostí rozmazaný šlem
jako pruhy tygří srsti
která se žene za kořistí
svobody pohybu & volnosti v touze
                                     kdesi chycena v kleci před očima
míhající se step a vysoká tráva
                                      vysoká vysoká zelená tráva
v níž se prohánějí lvi a sloni
                s velkýma ušima
když odhánějí dotěrné mouchy
usedávající na přimhouřené řasy

slýchávám vzdechy

skrz slunce
rozplynout se ve stejné šmouze
ve chvíli
kdy zadním pohledem
proříznu Zemi od pláště k povrchu

Obrátím-li se
směr větru nezměním a tak znovu…      

                    (to bylo včera

ztemnělý les
podvečerní chór pěnkav
na kůru stromového kostela
listy pod nohama zvěstovaly přicházející bouři
Země oslavovala své 4,6 miliardté narozeniny
ohňostroj blesků
ach ta světla mezi hvězdami!!!!!!!!!!) 

…procházím bránou dusivého šílenství
srdce se chystá vyskočit z hrudi
bezdechu tlačím na prsa
jenže

mezek mozek udělal rázný výpad
proti sobě
výkřikem Krista /z pavilonu 5/ žene se
proti zdi vlastních slov
a
nevyjádřených myšlenek

z povzdálí pozoruji svůj zápas
slzy natlačené v koutcích oka
nemohou strachem prorazit
místo nich po tvářích
stékají 
         kapky 
                dešťové 
                           vody 

už zase…
Utopit se v kapce?
ZMIZET!!! 

roztrhnout řemen vzlyků
postavit se na kraj útesu a sledovat
rozbouřené moře
povzdechem rozvlnit chrpy
……………………...........modré
……………………...........modré
……………...... moudré chrpy
rostoucí kolem cest

Ach, tygře
tvá kožešina se vlní v jezeře

krví sesbíranou do měděného zvonu
udeř!

Bong
to zvony mě vrací zpět 

Bong
krček cvrčka

jediným slovem
              pohledem
obsahuji svět