Zapojit v soukolí

            havraní zpěv

            & skřivanů křik

Ach Biri

            vítej zase zpět

            (po dlouhé době)

vody uteklo až hrůza

a teď v prstech zase držíš oheň

když zapaluješ sirku jako tužku

          jako srdce

 a nevíš jak se nadechneš
(už dávno tomu je)

 věříš tomu a nevěříš
(teď máš co´s jim dovolila)

 krapet zodpovědnosti
a život podle slov
co dávno doznívají

 všichni se domnívají
ZASE JE ZPÁTKY
a vítají mě v kraji dospělých

Ale
kde zůstal svět čarodějů
A básní
kam se poděl
(to srdce přestalo Ti bít)

VÍTEJ VÍTEJ VÍTEJ
zvony pro Tebe jen vyzvánějí

Však teď už bez křídel 

Proč pláčí Tvoje oči ?

(to duše stihla ještě našeptat mi)

vyznání a poznávání

to bolí jako když se

            mléčný zuby derou

            skrze noční mraky

            skrz vzduch a vodu

            do hlíny

            stojíš – taky

hloubíš díru

                        pro sokoly anebo

                        hliněný kuličky

                        svýho rozbolavělýho srdce 

dovolte mi těch pár otřepaných frází 

ostatně jako vždycky

netuším a tuším

kdy kůň se nevzpíná

(když rok po roku nasadili mu otěže) 

já stejně jako oni

chci se zbavit zátěže

-         divocí koně –

pohledem pomalým skrz dlaně

upírám stydlivě své oči na ně

            krále kolotočů a pouťových atrakcí 

koníčci, koně

            ty vaše oči

                        hnědé, hluboké

pokorné, smířené

            oči 

kam zmizela vám (mně) divokost

pohleďte pohledem prvotním

pohleďte na mě

tím samým pohledem

kterým bych pohlédla já na Vás 

koníčci, koně

s očima propastnýma

            v nichž občas objeví se vítr 

hlupáčci moji,

oba jsme chyceni

(jen já vlastní vinou) 

a

a

a 

co bylo dříve

pro nás prý už není 

prý

dvě strany našich snů

někdo objevil

dvě strany – však k čemu jsou

naštěstí netušil 

To co tu najdu

to pouštím k vodě 

Vždyť já jsem tam

kde běží koně

DIVOCÍ

            VELICÍ

Nádherní, nádherní koně