| Probudil jsem se o hodinu a půl později a zjistil, že mému budíku došla baterie. Perfektní: spánek navíc! Co víc si může člověk přát! Chtěl jsem si vzít z ledničky šunku k snídani, ale zjistil jsem, že je prošlá. To je ale také velmi dobře: alespoň zhubnu. Jak jsem šel před dům, zjišťuju, že mi někdo ukradl auto: jako na zavolanou, stejně jsem chtěl svůj vozový park obnovit a nové auto bude lépe podporovat emisní normy Evropské unie. Takže do práce autobusem. Zapomněl jsem si koupit jízdenku a pokutoval mě revizor. Z toho vidím, že civilizace funguje, všechno je pod kontrolou, další obohacující zkušenost. Do práce jsem dorazil o dvě hodiny později: ztráty způsobené jednak nefunčním budíkem a jednak delší cestou autobusem místo autem. Ihned jsem obdržel výpověď na hodinu z důvodu absence na pracovišti. Na něco takového jsem čekal: nové výzvy, pracovně se posunu jinam: celý se tetelím blahem. Jak tak jdu v euforii z práce, srazí mě na přechodu tramvaj. V sanitce si říkám, jaká to bude poučná zkušenost, když uvidím náš zdravotní systém zevnitř. Když poté uléhám v nemocničním pokoji do postele, hodnotím dnešní den jako ohromně obohacující a těším se, co nového krásného mi přinese ten další. |
|
Pepík z Hudlic 