| 
 
 
| Dílo #71728 | 
|---|
 | Autor: | Danny |  | Datum publikace: | 03.11.2018 01:36 |  | Počet návštěv: | 538 |  | Počet názorů: | 4 |  | Hodnocení: | 3   |  
 
| o dvou "příchutích" cesty | 
|---|
 | | Přijde mi, že jsou dva hlavní druhy lidí, kteří hledají duchovní cestu: jedni berou život víceméně jako pozitivní, příjemný, jsou rozesmutněni z toho, že někdy skončí a ty pak oslovuje křesťanství se svým příslibem "věčného života". Druzí naproti tomu vnímají život víceméně jako utrpení a ty pak oslovuje buddhismus se svým příslibem "konce utrpení". Vzájemně si nerozumějí, protože mají odlišné předpoklady/postuláty/výchozí situaci. Jdou k tomu samému ze dvou různých stran? | 
 |  
 
   | Názory čtenářů |  
   | 03.11.2018 06:34 
  Pepík z Hudlic   | Asi ano. Ale já nezastávám ani jeden z těchto přístupů. Pro mě je život cestou, při které by měl člověk vykonat co nejvíc toho pozitivního, které ho naplní v době smrti uspokojením. |  
   | 09.11.2018 23:26 
  josefk   | je to řečnická otázka :) |  
   | 13.11.2018 19:54 
  psavec   | Tak nějak. |  
   | 29.11.2018 10:49 
  bříza | - pokud si čtu křesťanské autory, rozhodně se nezdá, že by "světský život" považovali za pozitivní a příjemný. Konec konců Kristus je "cesta", ktará končí na kříži. Jde o čas zkoušek - a ten, kdo se osvědčí, obstojí před Soudem, získá "život věčný", který se zase tolik neliší od buddhistického sámadhí či nírvány. Snad jenom s tím rozdílem, že křesťané se většinou domnívají, že na "onom světě" zůstane jejich identita (ego) zachována, zatímco buddhisté docházejí v hlubokých meditacích k poznání, že nic takového, jako "ego" neexistuje a jde o pouhou iluzi. |  
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)| Přidat názor        ...nápověda k hodnocení  | 
|---|
 
 |